|
|
Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání
Dosoudil, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Heryán, Ladislav (oponent) ; Roskovec, Jan (oponent)
Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání (disertační práce) Jiří Dosoudil Abstrakt: Disertační práce se zabývá biblickou koncepcí Ježíšova vzkříšení. Ve výchozích textech zkoumá její význam a to, jak se zde vztahuje k oblasti posledních věcí člověka, světa a jeho dějin. Mapuje, kde se v Novém zákoně hovoří o Ježíšově zmrtvýchvstání a význačná místa podrobuje detailní exegetické analýze. Aby bylo možné číst jednotlivé výpovědi o vzkříšení v odpovídajícím kulturně-náboženském kontextu, představuje předtím také přehledovým způsobem, jak jsou ukotveny ve starozákonních představách o posmrtné existenci člověka a životodárné Boží moci. Zkoumány jsou i související, ale odlišné představy dobového pohanství. Při výkladu biblických textů práce průběžně poukazuje na jejich význačné či opakující se momenty. V závěrečné reflexi hodnotí jejich význam, dává je do souvislosti a ukazuje, že koncepce Ježíšova vzkříšení, ale i vzkříšení všech věřících navazuje na starozákonní naději v Boha-spasitele jednajícím ve všech podmínkách ve prospěch člověka. Zvláště poukazuje na motiv působení jeho moci, v němž studie nachází základ pro eschatologii Ježíšova vzkříšení. Kriticky dokládá, že v eschatologických důsledcích Ježíšova zmrtvýchvstání se plně rozvíjí to, k čemu působení spásné a stvořitelské moci ve Starém zákoně teprve...
|
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
|
Pojetí eschatologie v autentických listech apoštola Pavla
Šuda, Vladimír ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem "eschatologie" v pojetí apoštola Pavla, a to v jeho autentických listech. Ještě před začátkem samotného popisu, či rozboru pavlovské eschatologie se v první kapitole provádí předběžné vymezení pojmu "eschatologie", co se jím míní v běžném předporozumění. Dále následuje popis toho, jak byla chápána eschatologie ve Starém zákoně a její historická analýza v raném judaismu. Trochu podrobněji rozebírá tato kapitola den Hospodinův z pohledu starozákonního. Druhá kapitola popisuje pro Pavla charakteristické pojetí času, vyjádřené obratem "již ano a ještě ne". Součástí této kapitoly je analýza dne Páně z Pavlova pohledu, který prezentuje v prvním listu Tesaloničanům. V třetí kapitole je popisována církev jako eschatologická veličina a následující kapitola líčí pozemskou realitu křesťanského života. Pátá kapitola (1 Kor 15) popisuje zmrtvýchvstání, jedno ze stěžejních témat apoštola Pavla. Závěr shrnuje nejdůležitější prvky Pavlovi eschatologie. Klíčová slova Eschatologie, den Hospodinův, církev jako Boží stavba, Boží soud, život z Ducha, zmrtvýchvstání.
|
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
|
Hry o Kristově umučení a zmrtvýchvstání v dějinách českého dramatu
SKÁLOVÁ, Dana
Ve své diplomové práci Hry o Kristově umučení a zmrtvýchvstání v dějinách českého dramatu se zabývám analýzou a komparací vybraných divadelních her o Kristově umučení a zmrtvýchvstání od středověku a humanismu po dobu baroka. Texty vřazuji do kontextu literatury příslušného období a pojednávám o typických rysech dramatu v jednotlivých obdobích. Jádrem práce je prosopografie vedlejších postav a jejich zakotvenost v konkrétní době a prostředí, vývoj některých motivů a míra závislosti na evangelijních textech. K analýze mi slouží především Hra o Kristovu zmrtvýchvstání i o jeho oslavení, Komedie aneb Hra kratičká Šimona Lomnického z Budče, Hra o nanebevstoupení Páně a Komedie o umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista.
|
|
|
Motiv upíra v české literatuře
RICHTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt motivu upíra v české literatuře od konce 19. století do konce první poloviny 20. století. Daný motiv je utvářen množinou vampyrických rysů a cílem práce je pozorovat proměny jeho podoby v závislosti na aplikaci a funkci v jednotlivých dílech. Pozorování vychází z mytologických a tradičních lidových představ o postavě upíra, které podobu této bytosti vymezily. Pozornost je zaměřena také k dobovým tendencím ovlivňujícím literaturu obecně a k použití motivu v zahraniční literatuře. Okrajově se práce dotýká jeho prezentace ve výtvarném umění.
|
|
| |
|
|
Šamanismus
PLETKOVÁ, Petra
Ve své práci charakterizuji postavu šamana a jeho vliv na společnost. Dále se zabývám šamanismem, jeho vývojem a vzájemným porovnáním šamanismu v jednotlivých kulturách. Charakterizuji jednotlivé typy šamanských kultur a je-jich geografické umístění. Dále pak uvádím způsob provádění šamanských tech-nik a jejich cíle. Rovněž tak věnuji pozornost případné mocenské úloze šamana. Popisuji zde také základní šamanskou kosmologii, jakožto šamanské vnímání svě-ta. Pokračuji srovnáním jednotlivých kultur a hledáním odlišností. Poté provádím celkové zhodnocení všech kultur a následně se zamýšlím nad úlohou a vlivem šamanismu v dnešní společnosti.
|
host ::
RSS.